Až na vrcholky hor

Věra Martinová

1:REád ses mi toulal a rád ses mi ztrácel sF#m7ám,
to H7hory tě táhly tak dávno jak dávno tě zEnám,
pErožil jsi tam plno jar, plno lét, plno F#m7zim,
a bH7ylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nEim.
2:Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jít
a s tebou se toulat a kousek té pýchy jim vzít,
I ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač, dnes to vím,
že bylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nim.
R:EAž na vrcholky hF#m7or, kdH7e slyšíš vítr hrEát,
dC#mo kraje skalních F#m7měst i hnízd i H7hvězd a zatoulaných sEtád,
až na vrcholky F#m7hor jsmH7e vyšli ty a jAá, a jEá,
a všF#m7echno tak dH7ávno, tak dávno, tak dávno se zE
3:Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus
a nejsem ta dáma, co právě teď řídí tvůj vůz,
mě táhne dál klenba hor, jejich vzdor a boj s ním,
mně zůstala láska, ta nádherná láska jen k nim.
R:Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát,
nad čáru oblaků až tam, kde sníh se bojí tát,
až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já
a všechno tak dávno, tak dávno, hrozně dávno se zdá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:09:51.92+00:00
Výsledky hledání: